Stúpa mnoha dveří

Antiliopí haj, proslulý svými uklidňujícími kvalitami, se stal přednostním místem meditace velkých mudrců či ršiů starověké Indie. Krátce před narozením prince Gautamy sestoupili z nebes dévové, aby zvěstovali pěti stům mudrců dlícich v Antilopím háji nastávající příchod budoucího Buddhy. Když to slyšeli, všech pět set mudrců se vzneslo do vzduchu a vstoupilo do nirvány. Jejich ostatky spadly na zem a posvětily pole známé poté jako Ršipatana (pálijsky Isipatana), Místo, kde spadli ršiové.

​

Jak zaznamenávají sútry, Buddha odešel do Antilopího háje v Sárnáthu, aby kázal dharmu svým pěti dřívějším společníkům jmény: Kaundinja, Váspa, Bhadrika, Mahánáman a Ašvadžit. Když ho pět těchto asketů zdálky zahlédlo, rozhodli se ho ignorovat v domnění, že Buddha opustil cestu poznání. Ale když se Osvícený přiblížil, stala se jeho přítomnost tak zářivou, že pět asketů povstalo, aby mu vzdalo úctu. Pět asketů, přesvědčených o tom, že vskutku dosáhl úspěchu, ho požádalo, aby se s nimi o své poznání podělil.

Velkým činem známým jako Dharmačakrapravartana, Roztočení kola dharmy, Buddha svým prvním pěti učedníkům svěřil čtyři ušlechtilé pravdy, osmidílnou cestu a dvanáct článků (řetězce) závislého vznikání. Nejprve Kaundinja a pak každý ze čtyř jeho druhů pochopil plný význam Buddhova kázání a svým uvědoměním ustavili Árja sanghu, komunitu osvícených bytostí, které manifestují působnost dharmy. A tak se na tomto svatém místě plně projevily Tři klenoty - Buddha, dharma a sangha. Od té doby Sárnáth a Antilopí háj symbolizují kázání a přenos dharmy. S konverzí Jaši, jeho přátel Vimaly, Subáhua, Púrnadžita, Gavámpatiho a padesáti mladých mužů předních rodin z Váránasí se sangha rozrostla na šedesát členů, kteří se všichni stali arhaty. Těchto prvních šedesát arhatů Buddha vyslal po dvojicích dál šířit dharmu.

V pozdějších letech se Buddha vrátil do Sárnáthu, kde kázal Buddhapitakaduhšílanigrahasútru, učení o mnišské morálce, na němž se shromáždilo pět set bhikšuů. Váránasí, jen málo vzdálené od Sárnáthu, bylo místem Šrívasupariprččhá, kázání ve prospěch kupce Šrívasu, a Adhjasajasamódanasútry, kázání o karmě ve prospěch šedesáti bódhisattvů, jejichž mysl byla rozptylována světskými rozkošemi. Při této příležitosti se sešlo tisíc bhikšuù a pět set plně realizovaných bódhisattvů.

Po Buddhově parinirváně blízkost Sárnáthu k Váránasí, většímu městu a duchovnímu srdci Indie, učinila Antilopí háj přirozeným místem nejen poutí, ale i velkých mnišských středisek. Buddhismus prosperoval v Sárnáthu za podpory králů a bohaté střední třídy; pokojný háj se brzy rozvinul do střediska umění a vzdělávání, jakož i náboženských aktivit. Od časů krále Ašóky stavěli po staletí buddhističtí patroni stúpy, kláštery, chrámy a svatyně, které byly dobře udržovány až do muslimské invaze. Ve druhém století př. Kr. byl Sárnáth vzkvétajícím centrem dharmy - v té době Mahávansa udává, že starší Dhammaséna vedl delegaci dvanácti tisíc mnichů ze Sárnáthu na Srí Lanku, aby se účastnili vysvěcení Maháthúpy v Anurádhápuře.

~ Posvátná místa Buddhismu [Holy places of the Buddha]